Přijdete do kavárny, vyberete si místo, podíváte se do nabídky na stole a čekáte.
Čekáte minutu, dvě, pět, dvacet a najednou pochybujete o své viditelnosti a přítomnosti.
Po dvaceti minutách si Vás ale obsluha všimne a dorazí k Vašemu stolečku. Často se stane, že se ani profesionálně neusměje, neomluví se za čekaní a jenom milostivě čeká, než řeknete co chcete. Nedej bože, když po obsluze chcete něco vědět, například jaké je dnešní nabídka polévek či sandwichů. To se obsluha málem zblázní a nahodí výraz, jako kdyby jste se právě zeptali na výpočet toho nejsložitějšího příkladu na světě.
Připomínám, že nemám na mysli kavárny, kde si objednáváte přímo u baru, ale ty, kde jste přímo vyzvání k tomu se posadit s tím, že obsluha za pár chvil přijde.
To, že se lidé zapomněli usmívat mě už tolik netrápí. Vadí mi nepřítomný výraz ve tváři a otrávený tón hlasu. Co mě opravdu štve je to, když přijdete do kavárny a lidé, kteří tam pracují nehnou ani brvou a Vy máte pocit, že je nejvíc obtěžujete a ničíte jim jejich život svou přítomností. Kladu si otázku, proč tam ti lidé pracují, proč někdo, kdo nesnáší lidi s nimi pracuje?! Prací pochopte profesi, při které s lidmi, klienty, zákazníky přichází do každodenního styku.
Na druhou stranu existují i tací, kteří svou práci berou možná až přehnaně vážně a jedinou minutu Vás nenechají v klidu. Přijdete do kavárny, posadíte se a nemáte ani čas si sundat kabát nebo nahlédnout do menu a hned je u Vás obsluha a neustále se na něco ptá.
Nejlepší je kompromis mezi těmito dvěma typy lidí. Když máte pocit, že se o Vás v kavárně zajímají minimálně na tolik, že když chcete zaplatit, tak nemusíte čekat na účet půl hodiny. Na druhé straně je skvělé, když máte pocit, že si můžete užít alespoň chvilku s dobrou knihou a kávou na stole, jak jinak. Mít klid bez toho, aby k Vašemu stolu každých pět minut někdo chodil a ptát, zda - li máte skutečně všechno.
Jak to máte Vy, jaký typ obsluhy preferujete a s jakým se nejčastěji setkáváte?
Žádné komentáře:
Okomentovat